Basilej

Napsal Tomas Carnecky. Posted in Jednoty

Jednota Sokol Basilej

Cvičíme každý čtvrtek (kromě prázdnin) v Binningen, tělocvična Meieriacker-Schulhaus, Meieriackerstrasse, od 19ti do 20ti hodin. Cvičíme s hudbou, trochu Pilates, i různé zdravotní cvičení, protáhneme a posílíme všechny svaly a šlachy. Dělá nám to dobře a vidíme, jak je to cvičení pro fyzický stav důležité a prospěšné. Po cvičení ještě chvíli posedíme v útulné binningenské hospůdce. Mimo tělocvičnu máme ještě občas zpestření výletem, nebo nějakou kulturní či kulinářskou akcí.

Sokol - organizace s dlouholetou tradicí zve všechny, kdo chtějí zůstat fit, ať si přijdou zacvičit. Případné dotazy zodpoví na tel. 079 441 76 24, nebo emailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Dana Štěpánková

Složení výboru:

Náčelnice:      Jarmila Oplatková
Náčelník:       Jiří Oplatek
Starostka:      Dana Štěpánková 
Vzdělavatel:    Jaroslav Bažant
Pokladník:     Zdeněk Inneman
Matrikář:        Stanislav Forman

 

Stručné dějiny sokolské jednoty v Basileji

Na 3. února 1972 svolala ses. D. Gütlingová schůzku zájemců o založení sokolské jednoty v Basileji. Na této schůzce se přítomní dohodli, že se pokusí nacvičit prostná k 3. sletu Ústředí československého Sokolstva v zahraničí ve Vídni v červenci 1972 a sletu se zúčastnit. Nácvik prostných vedl z počátku br. E. Novotný, později nácvik převzal br. Z. Bidlo. Protože jsme tehdy neměli k dispozici žádnou tělocvičnu, nacvičovalo se v sále 'Providentia' v Basileji, Gundeldingerquartier. Vynaložené úsilí nebylo marné, vídeňského sletu se zúčastnilo 8 žen a 4 muži, ačkoliv jednota ještě oficielně ustavena nebyla.

Přes školní prázdniny 1972 bylo pokračováno ve cvičení v první skutečné tělocvičně ve škole Theodorschulhaus v Basileji. Ani tuto tělocvičnu jsme však nemohli po prázdninách používat, protože již byla zadána jinému spolku.Ustavující schůze TJ Sokol Basilej se konala dne 19. 10. 1972 a zúčastnilo se jí 36 členů Sokola v Československé republice a hostů. Na této schůzi byl zvolen první výbor jednoty ve složení: starosta br. J. Dlouhý, jednatel br. E. Novotný, náčelník br. Z. Bidlo, náčelnice ses. V. Dlouhá, vzdělavatelka ses. D. Gütlingová, hospodářka ses. M. Novotná a zapisovatelka ses. D. Vokounová. Naše jednota se stala členem Švýcarského okrsku Západoevropské sokolské župy, která s ostat-ními již existujícími župami tvořila Ústředí československého Sokola v zahraničí.

Koncem roku 1972 se nám podařilo zajistit si tělocvičnu ve škole Meiriackerschulhaus v Binningenu u Basileje, kterou používáme dodnes. Prakticky od svého založení bylo zavedeno v naší jednotě cvičení žactva, které sestávalo z rozcvičky, cvičení na nářadí, her a občasného nácviku prostných na sletová vystoupení.
Ve vedení cvičebních hodin se vystřídala během doby řada cvičitelů - jmenujme za všechny pouze ses.V.Zadrobílkovou, ses.V.Šmídovou, ses. J. Oplatkovou, br. J. Oseckého a br. Z. Bidla. Je samozřejmé, že naše žactvo se zúčastňovalo všech podniků jednoty a vyšších sokolských organizačních celků, ať už se jednalo o akademie jednoty, župní akademie, sletová vystoupení nebo o výlety, závody na lyžích, lehkoatletické závody, hry v přírodě (na př. oblíbené hledání pokladu) a letní sokolské tábory švýcarské sokolské župy (pobyt v táborech byl jednotou částečně dotován, podobně jako i další činnost žactva, na př. jízdné na slety, nářaďové závody atp.). Pokus o zavedení závodních her a nácviku volejbalu se u žactva neosvědčil a byl po krátké době přerušen.

Po dlouhou dobu vykazovala naše jednota nejvyšší počty žactva ze všech švýcarských jednot (v roce 1982 jsme měli 15 cvičících žáků a 20 žákyň). Nejenom počtem, ale i svými výkony bylo naše žactvo na výši - na sletových nářaďových závodech, kterých se zúčastňovaly české a slovenské děti ze sokolských jednot z celého světa, patřili naši žáci a žákyně vždy mezi nejlepší. Po roce 1982 začala docházka našeho žactva klesat, svoji úlohu zde sehrálo jistě věkové složení posrpnové emigrace, stoupající náročnost škol a diferenciace sportovních zájmů našeho žactva a tak byla velká škoda, že se nám nepodařilo převést nikoho do dorostu. Cvičení žactva bylo pro nezájem žactva a rodičů v roce 1990 ukončeno. Od založení jednoty v roce 1972 patřil do běžné náplně cvičebních hodin volejbal. První volejbalové družstvo žen bylo založeno a vedeno br.F.Kintěrou již v roce 1972, bylo však již po roce své činnosti rozpuštěno, protože si svou činnost představovalo jako činnost typicky sportovního oddílu bez jakékoliv vazby na základní sokolskou jednotu a na sokolskou myšlenku. Proto bylo na schůzi výboru jednoty rozhodnuto, tento oddíl z jednoty vyčlenit a založit nový volejbalový oddíl dorostenek pod vedením br. L. Krisla. Tento oddíl, sestávající převážně z českých děvčat, také zahájil svou činnost a zúčastnil se odpovídajících švýcarských sportovních soutěží, i když v nich, vzhledem k nízkému věkovému průměru a zatím krátkému tréninku obsadil poslední místo. Nový přístup tohoto družstva k sokolským myšlenkám byl dokumentován účastí členek tohoto družstva na sokolské tělocvičné akademii v Ennetbadenu a na sletu v Curychu. Aby si zlepšilo svoji úroveň, bylo však i toto družstvo nuceno přibírat do svého středu stále více Švýcarek, až se stalo družstvem po výtce švýcarským. Proto se rozhodl výbor jednoty i toto družstvo z jednoty vyčlenit (1978). Volejbal zůstal ale stálou součástí cvičebních hodin členstva, i když jeho nácvik (vedený br. Oseckým a dnes br. J. Oplatkem) zabíral podle okolností větší nebo menší její část. Naše jednota založila již tradiční volejbalový turnaj smíšených družstev (první asi 1983), který je charakteristický tím, že na hřišti musí vždy být nejméně 3 ženy, což odpovídá podmínkám hraní volejbalu v sokolských jednotách. Na těchto turnajích, které trvají do dneška a na kterých se zúčastňuje až 9 družstev švýcarských jednot, se umístilo naše družstvo vždy na čelných místech.

V prvních 20 letech svého trvání byl hlavní náplní cvičebních hodin po rozcvičce nářaďový tělocvik a naše družstva mužů a žen byla nejlepší ve Švýcarské župě, jak to bylo dokumentováno na nejrůznějších závodech Švýcarské župy a závodech sletových. Byly zavedeny pravidelné nářaďové závody mezi jednotami Basilej, Mnichov a župou Vídeňskou, ke kterým se v roce 1985 přidala i jednota Paříž. U zrodu myšlenky těchto závodů stáli manželé Svobodovi z Esslingenu, bývalí reprezentanti Československa v nářaďovém tělocviku. Za základ měly tyto závody konstantní sestavy na jednotlivých nářadích, odstupňované podle obtížnosti a tvořící tak vlastně metodickou řadu. Protože tyto sestavy platily pro všechny složky, bylo možno vytvářet společná družstva ospělých, dorostu i žactva - i toto odpovídalo možnostem jednotlivých jednot, které pro nedostatek schopných cvičenců nemohly postavit samostatná družstva jednotlivých složek. Pro tyto závody a závody sletové byly pořádány různé nácvičné, ke kterým patřila i výchova a školení rozhodčích. I zde byla naše jednota iniciátorkou a často i pořadatelkou těchto akcí. Pro vyhodnocování výsledků vypracoval pro tento účel p. Bäumli kompjuterový program, který vyhodnocováni značně zjednodušil a urychlil. Duší nářaďového tělocviku v naší jednotě byl br. J. Osecký. Vzhledem k dnešnímu vysokému věkovému průměru členů jednoty se již na nářadí necvičí - cvičení sestává z důkladné rozcvičky (vedou ses. J. Oplatková a ses. J. Bäumli), hraní stolního tennisu a treninkového hraní volejbalu. 

Mimo nářaďového tělocviku a volejbalu vykazovala naše jednota i další sportovní a rekreační činnost. Organizovala a zúčastňovala se výletů (Napf, Gelterkinden, lyžařské výlety v Juře), plaveckých závodů župy Švýcarské (Curych), závodů župy e střelbě malorážkou (Solothurn), výletů, spojených s hledáním hub (Schwarzwald, organizovali br. J. Bažant, ses. A. Strnadová), lyžařských závodů (Malbun, Sörenberg, Unteriberg), lehkoatletických závodů (Bern, sletové štafety), pikniků (organizovala ses. A. Strnadová) atd. Velmi oblíbený byl svého času nohejbal, který v naší jednotě zavedli br. M. Strnad a br. O. Zadrobílek. Členové jednoty se zúčastňovali také podniků, které organizovaly jiné švýcarské sokolské jednoty nebo Švýcarský okrsek (na př. lyžařské závody, volejbalové turnaje, tělocvičné akademie atd.). Je samozřejmé, že jednota vyvíjela i činnost osvětovou a poli-tickou. Společně s krajanským basilejským spolkem „Domov“ pořádala oslavy narozenin TGM, 28. října, vzpomínky na 21. srpen, společenské plesy, organizovala pro děti hry v přírodě (hledání pokladu), pořádala Mikulášské nadílky pro žactvo i pro děti nečlenů jednoty. 

Po založení Charty 77 v Československé republice podporovala naše jednota peněžními dary politicky pronásledované chartisty. Na přechodnou dobu jsme zavedli také doplňovací českou školu pro děti, pro nedostatek zájmu byla ale tato škola po 2 letech přerušena. V době svého největšího rozmachu (1982) si pořídila jednota svůj prapor (návrh br.A.Karlovský, prvním a jediným praporečníkem jednoty se stal všestranně velmi činný br.E.Kořán). Na oslavu 20. výročí založení jednoty uspořádala 1992 jednota vzpomínkový taneční večírek, na který pozvala všech skoro 200 žáků, žákyň a členstva, kteří za celou dobu trvání naší jednotou prošli. I když byl večer velmi úspěšný, ve zvýšení počtu našich členů se neprojevil. Spolu s dalšími švýcarskými jednotami byla i naše jednota členem Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku a zúčastňovala se spolkové činnosti Svazu.

Bylo již zmíněno, že po skromných začátcích se naše jednota rozrůstala. Nejvyšších stavů dosáhla v roce 1982, kdy vykazovala 15 žáků, 20 žákyň, 17 mužů a 23 žen, celkový počet příslušníků činil tedy 75. Od tohoto roku ale počet členů jednoty stále klesal - v posledních létech se ustálil na počtu ca. 20 členů s vysokým věkovým průměrem.

Činnost jednoty byla a je řízena výborem jednoty a valnými hromadami členstva. Výbor se dříve pravidelně scházel ke svým schůzím - v poslední době byly tyto schůze stále více nahrazovány domluvami při zahájení cvičebních hodin, protože valná většina členů výboru se našich pravidelných čtvrtečních cvičení zúčastňuje. Valné hromady resp. výroční schůze se konají každoročně a je na nich volen resp. potvrzován výbor jednoty (volební období výboru je dvouleté). 

A jako na začátku této krátké historie, budiž i na závěr uvedeno dnešní složení výboru: starosta a matrikář br. S. Forman, náčelník br. J. Oplatek, náčelnice ses. J. Oplatková, jednatel

a pokladník br. Z. Bidlo, vzdělavatel br. J. Bažant, člen výboru a zástupce v župě i ve Svazu spolků br. E. Novotný, revizoři účtů ses. A. Strnadová a ses. E. Lochmanová. 

sestavil Z.Bidlo