Bern

Tělocvičná jednota Sokol Bern

Sokolská jednota v Bernu byla založena 10. září 1969 uprchlíky, kteří přišli do Kantonu Bern v roce 1968/69.

První schůzky v restauraci Obstberg byly pořádány pod hlavičkou „Spolek československo-švýcarské vzájemnosti“. Krajané si vyměňovali své zkušenosti, dobré i zlé. Byla mezi nimi i řada dobrých volejbalistů. Dokonce i členové československého národního mužstva. A tak se začal hrát volejbal. Po prvním reprezentačním utkání ve městě Spiez, 10. září 1969, se všichni dohodli na vytvoření sokolské jednoty v Bernu.

Prvním starostou byl zvolen bratr Dr. L. Purkhart, místostarostkou ses. V. Bäumeltová, náčelníkem byl zvolen br. E. Vondal, náčelnicí sestra M. Komárková. Později se stal starostou br. Kratochvíl, po něm br. S. Hladík. Po odchodu br. Hladíka do České republiky převzala funkci starostky ses. V. Bäumeltová, která tuto funkci zastává dodnes.

Jednota po celou dobu vyvíjela činnost jak tělovýchovnou, tak i kulturní a společenskou. Zpočátku se cvičilo ve třech tělocvičnách. Sestry a bratři se zúčastnili všech sokolských sletů v zahraničí: Vídeň (1972), Curych (1976), Vídeň (1982), Curych (1986), Paříž (1990) a téhož roku i sokolského vystoupení v Praze. Dále XII. sletu v Praze (1994), sokolského vystoupení v Plzni u příležitosti 50. výročí osvobození Plzně (1995), dále sokolského vystoupení v Brně (1996) a v Košicích (1998).

Naši jednotu navštívila čtyřikrát sestra Provazníková, která nám pomáhala svými radami. Stejně tak nás navštívil br. Hřebík, poslední starosta ČOS a v exilu starosta Sokola v zahraničí.

Naše mládež jezdila do župních letních táborů. V letech 1970 až 1978 jsme vedli českou doplňovací školu. Pořádali jsme lyžařské závody a zúčastnili jsme se předsletových zimních her v Rakousku.

Od roku 1980 do 1989 jsme stavěli stánek před parlamentem v Bernu u příležitosti „Dne uprchlíků“ s českými výrobky a pečivem.

Za komunistického režimu v Československu jsme měli patronát nad dvanácti rodinami disidentů. Jména těchto rodin nám byla dána z kruhu chartistů. Peníze a balíky byly posílány od fingovaných jmen ve Švýcarsku.

Po pádu diktatury v Československu jsme pozvali na prázdninový pobyt dvanáct dětí z rodin disidentů, o které se postaraly rodiny našich členů.

Obsáhlá byla i naše kulturní činnost. Pořádali jsme často přednášky, oslavy T. G. Masaryka, vystoupení herců, zpěváků i spisovatelů. Založili jsme českou knihovnu, vydávali časopis „Slovo Sokola Bern“ a uspořádali 26 plesů vysoké úrovně. Organizovali jsme několik mikulášských zábav pro děti s nadílkou. Plesy jsme v poslední době nahradili Svatováclavským posvícením.

Rok od roku členů Sokola ubývá a tak jsme se rozhodli, že budeme pořádat promítání českých filmů s pohoštěním. Tohoto úkolu se s úspěchem ujal br. J. Dvořák, náš jednatel. Naše filmové večírky mají veliký úspěch, přijíždějí na ně krajané z celého Švýcarska. Na cvičení jsme nezapomněli. Ti nejvěrnější se scházejí jednou týdně v tělocvičně s náčelnicí ses. V. Dvořákovou. Pod jejím vedením jsme také cvičili na posledním sletě v Praze v létě 2012.

Celkem prošlo bernským Sokolem 118 mužů a 98 žen a 38 mladistvých.

Věra Bäumeltová, leden 2013