O nás

Stručně o Župě Švýcarské

Vedle jednoty Zürich, která byla založena již v minulém století, vznikla po roce 1968 ve Švýcarsku řada nových sokolských jednot, které se v roce 1972 sloučily do Švýcarského okrsku sokolské župy Západoevropské - tato župa byla jednou z pěti žup Ústředí československého Sokola v zahraničí.

Okrsek se opravdu činil - pořádal cvičební odpoledne, dětské tábory, nářaďové a lyžařské závody, volejbalové turnaje a řadu dalších akcí, z nichž něteré se pořádají dodnes. Vrcholem činnosti ale byla pomahatelská škola v Engelbergu, vedená ses.Provazníkovou a hlavně IV.slet Ústřredí čs.Sokolstva v zahraničí v Curychu v roce 1976. Jistě i díky této činnosti byl okrsek změněn na samostatnou župu Švýcarskou, k čcemuž došlo koncem roku 1976. 

I v dalších letech pokračuje nyní již župa Švýcarská ve své bohaté činnosti. Vedle zmíněných akcí nově pořádá nářaďové závody mezi jednotami župy Švýcarské, Vídeňské a jednotou Mnichov a troufá si dokonce na druhý slet v Curychu v roce 1986.

Tradiční součástí její činnosti se staly volejbalové turnaje, a to mezinárodní turnaj v Lucernu, župní turnaj smíšených družstev v Basileji a hlavně spoluúčast na organizování sokolských setkání v rakouském Oetzu, ve které se střídá s jednotou Mnichov a župou Vídeňskou. Všechny tyto akce se dnes mohou chlubit 20-30tiletou tradicí. 

Po sametové revoluci navazuje úzké styky s obnovenou ČOS a pomáhá jí podle svých sil při jejích obtížných začátcích. Konkrétní vzájemné styky byly navázány při posledním sletu Ústředí v Paříži v roce 1990, kterého se, i aktivně, zúčastnila poprvé i početná delegace ČOS. Od té doby se také členové Švýcarské župy zúčastňují sletu ČOS v Praze. 

V současné době je župa Švýcarská členem Zahraniční obce sokolské (ZOS), která je (podobně jako ČOS) členem Světového svazu Sokolstva (SSS). Župa Švýcarská je dnes tvořena jednotami Aarau, Basilej, Bern, Lucern, Solothurn, St.Gallen, Winterthur a Zürich.

23.3.2022 

Předsednictvo 

	starosta	Br. Dr. Michal Konštacký
	místostarostka	Ses. Jana Bachmann Ruopingenring 9       6015 Luzern
	členka předsednictva	Ses. Kateřina Máčel Děkanová
	člen předsednictva	Br. Pavel Skála Obere Reppischstr. 79 8953 Dietikon
	náčelnice	Ses. Ludmila Čarnecká Sustenweg 9 6020 Emmenbrücke
	pokladní	Ses. Jana Vodička Von-Sury-Weg 8 4500 Solothurn
	členka předsednictva	Ses. Dana Šťepánková Häsigerstr. 29 4055 Basel

Odkazy

 Velvyslanectví České republiky v Bernu
ČOS
Svaz spolků
Sokol USA
Sokol Wien
Sokol Mnichov
Sokol Paris
Slovenský konzulát
Rozhlas krajané
Časopis SOKOL

 OETZ

Dne 8. srpna 1884 zahynul v obci Oetz v rakouských Tyrolích, kde si léčil svou nervovou chorobu, zakladatel Sokola dr. Miroslav Tyrš. Před více než 35 lety začali do Oetzu jezdit zahraniční sokolové, aby našemu zakladateli vzdali hold v místě kde zahynul, později byly u řeky Ache položeny pamětní desky. Obec Oetz, třetí obec v údolí Oetztal, je malebná vesnička obklopená horskými velikány. Stopy nejstaršího osídlení v Oetzu vedou zpátky do roku 1500 před Kristem. Jako cele údolí patřil také Oetz soudně k Petersbergu u Silze, tuto oblast měl pod sebou kníže Meinhard II. od roku 1266. Místo k soudnímu řízení pak byla obec Oetz a tímto dala jméno celému údolí – Oetztal. Oetztálské Alpy mají kolem 250 kopců vysokých 3000 m, 60 z nich jsou dokonce přes 3400 m vysoké. Šperkem bez zásahu lidské ruky je Piburgské jezero, pod kterým je naše „sokolská louka“. Jezero patří k nejteplejším v Tyrolích, v létě se ohřeje až na 25 stupňů. V obci Oetz nalezneme staré a krásné stavby, například kostel ze 16. století. Nádherné vandrování v okolí Oetzu umožní lanovky, které vandrovníky vyvezou do výše 2022 metrů. Pro méně zdatné návštěvníky jsou možné krásné procházky: Malý okruh kolem Piburgského jezera (asi ¾ hod.), velký okruh kolem jezera, který je spojen se Schochovou vyhlídkou (asi 1 ½ hod), pro zdatnější Armelen Hü (2112 m n.m.) se dostaneme asi za 4 ½ hodiny, nebo lanovkou na Hochoetz (2020) a odtud 20 min. k chatě. Za návštěvu stojí Stubeifall u Umhausenu, kde je nejvyšší vodopád Tyrolska, 150 metrů. V začátcích našich setkání v Oetzu jsme naše děti oblékali do národních krojů, abychom barevně obohatili průvod k pamětní desce. (Dnes už jsou děti dospělé a rozešly se do celého světa.) Tehdy mnoho z nás pobývalo v campingu u řeky (bohužel je zrušen), ze stanů a přívěsů vylézali hosté, hlavně to byli Holanďané a s úžasem pozorovali a fotografovali naše kroje. V posledních letech jsou naše setkání obohacená sestrami a bratry z České obce sokolské, navázali jsme nová přátelství, mnohdy se setkali se sestrami a bratry, které jsme neviděli desítky let. O bohatý program a přípravu setkání se střídavě dělí TJ Sokol Mnichov, župa Vídeňská a župa Švýcarská. Pokud nám to počasí dovolí (prozatím jsme měli s počasím štěstí, i když nám jednou v květnu i sněžilo), hraje se na louce volejbal, běží se kolem Piburgského jezera, v běhu závodí i děti, pro menší jsou připraveny různé hry, v posledních letech toto již tradiční zápolení obohatily hry pro “velké”, lépe řečeno zápolení i pro všechny ostatní v disciplinách, které rozveselí a kterých se mohou zúčastnit takřka všichni. Mnichovští sokolové si jednou vzali na paškál obávanou kladinu a všechny nás vyzvali k soutěži pod názvem „holubička na kládě“. Jak jsme se divili, co všechno s trochou fantasie se dá na kladině ukázat, pobavili se jak cvičící, tak i přihlížející. Župa Švýcarská si jednou připravila disciplínu “hod kamenem” (12 kg) a hru zvanou petanque. K novějším závodivým disciplinám patří lukostřelba. Obohacením jsou vystoupení mladých sokolů a sokolek z České republiky: lidové tance a zpěvy, mažoretky, rokenrolové formace. Na louku je krásný pohled s vlající sokolskou vlajkou, se spoustou stanů na okraji a k večeru samozřejmě s táborákem, vůně opékaných buřtů se line do dálky. Příležitost si popovídat se sokoly a sokolkami, které jsme rok neviděli, navázat nová přátelství, sdělit novinky, již tradičně si zazpívat lidové písničky, což je nedílnou součástí sezení u táboráku. Jsme obklopeni tajemnými horskými velikány, k večeru bývá zima, všem doporučuji zabalit sebou pořádnou bundu a dobré boty. Předsednictvo Zahraniční obce sokolské se každý rok setká k projednání potřeb ZOS. Velmi ochotně nám vycházejí vstříc majitelé malebných hotelů, kde se můžeme scházet a diskutovat. A pokud je venku velká zima, tak takový „Jaga-Tee“, nebo snad „Jäger-Tee“?, ani nevím, ale každopádně „Baba-Jaga-čaj“, anebo „myslivecký čaj“, pěkně rozproudí krev. Poslední den sokolského setkání v Oetzu je den vzpomínkový. Podél divoké řeky Ache jdeme k místu, kde bylo nalezeno tělo Miroslava Tyrše, uctíme kytičkou  našeho zakladatele a hymnou končíme setkání s přáním všeho dobrého do dalšího sokolského roku a s nadějí, že se příští rok zase sejdeme a sv. Petr nám bude přát pěkným počasím. Všichni sokolové, sokolky a jejich přátelé a příznivci jsou do Oetzu srdečně zváni.

Eva Svobodová, vzdělavatelka župy Švýcarské